Kam se vydat za historií homeopatických léků? Do českého hospitálu v Kuksu

Stačí se vydat jen 140 km od Prahy a dostanete se do opravdu nádherného místa, kde toho je k vidění velká spousta – do hospitálu Kuks, jehož součástí je barokní lékárna, kde se v letech 1814 – 1834 vyráběly i homeopatické léky.

Součástí celého areálu hospitálu je České farmaceutické muzeum, které svým dílem přispívá k propagaci hospitálu i obce Kuks samotné. Muzeum se dělí na dvě části. První se týká historie lékárnen, druhá historie výroby léků.

V rámci expozice s názvem „Kouzlo apatyky“, která se týká historie českého lékárenství, uvidíte vývoj lékáren od baroka do 20. století. Tady se vám naskytne příležitost podívat se do jedné z nejkrásnějších dochovaných barokních lékárenských oficín v českých zemích, která je spojená s osobou hraběte Františka Antonína Šporka, který se zapsal do dějin našeho zdravotnictví a sociální péče nejen tím, že se rozhodl učinit ze svého sídla zároveň i známé léčivé lázně, ale také finanční podporou řádových nemocnic a humanitárních institucí a zakládáním hospitálů.

Hospitály neboli špitály jako útulky chudých, a tedy i častěji nemocných, byly produktem křesťanského nazírání na pomoc bližním v nouzi. Nejvýznamnější je právě špitál v Kuksu.

Podle Šporkova přání měl kukský špitál sloužit asi stovce chudých, zestárlých a chorých mužů. Při špitálu nově zřídil také plně vybavenou lékárnu. Ta se pokládá za lékárenský a umělecký skvost v evropském měřítku a svědčí nejen o řemeslné dovednosti tehdejších lidí, ale i o farmaceutické službě nemocným.

Pro chovance a pacienty, kteří sem nosili nasbírané léčivé rostliny, poskytovala léky zdarma, nemocní lidé v okolí špitálu si je sem chodili kupovat. Z dochovaných etiket se ukazuje, že zřejmě nesla název U granátového jablka.

Červené nádoby v regálech napravo uchovávaly z dnešního pohledu kuriózní léčiva, jako je například zmijí páteř, vlčí játra, pravá mumie nebo prášek z lidské lebeční kosti. Tyto látky byly v 18.století ale běžnou a ceněnou součástí léčiv.

K vidění jsou tu jsou historické typy vah, tavicí lampa, třecí válec na masti či ukázky léčiv rostlinného, minerálního i živočišného původu, nebo substancí, které se pro výrobu léčiv používaly.

Jak dokládá homeopatická literatura v knihovně a elaborační kniha, v historii se tu vyráběly i homeopatické léky.

V rámci prohlídky si můžete stoupnout za lékárenský stůl neboli táru a vyzkoušet si prodat léčivou specialitu, zkusit historickou pokladnu a zaznamenat cenu nebo třeba drtit těrkou v třence hrubá léčiva na kryté táře.

Na jejím závěru si zase můžete zkusit vylisovat čípky z kakaového másla nebo  lisováním kladivem či ruční tabletovačkou vyrobit i vlastní pilulku.

Ve druhé části muzea najdete expozici zaměřenou na historickou výrobu léků a uvidíte tu historické pomůcky a stroje pro lékárenskou a tovární výrobu tablet, mastí, injekcí a dalších přípravků. Dozvíte se tu třeba i to, proč je tak oblíbené říkat slovní spojení „vezmu si prášek“, přestože saháte po tabletě.

Prášky totiž patří k nejjednodušším lékovým formám, jak k vnitřnímu, tak k vnějšímu užití (např. zásypy). V minulosti se vedle pilulek a později tablet prášky používaly hojně a toto rčení nám, jak se zdá, už zůstalo, přestože dnes se jako konečná forma léku užívají zřídka, a lidé je užívají uzavřené v želatinových tobolkách nebo slisované v tabletách.

Zdroje:

Webové stránky hospitálu: https://www.hospital-kuks.cz/cs
výstavní tabule v muzeu
RUSEK V., VALÁŠKOVÁ L., DRHA J.: Kouzlo barokní lékárny v Kuksu. Eskira: 2007, ISBN 978-80-902542-5-1