V mých článcích a příspěvcích na sociálních sítích se v souvislosti s homeopatií dočtete především o jejích přínosech. Neodmyslitelně k ní však patří i několik nevýhod. Jaké to jsou?
1. Funkčnost homeopatické léčby je ovlivněna schopnostmi najít správný lék
Na úspěšnost homeopatické léčby má největší vliv to, abyste užili správný lék, ať už se léčíte homeopaticky sami nebo docházíte se svými problémy k homeopatovi. Nemusí to být však lék pouze jeden, často (zejména u dospělých) je k úplnému odstranění chronického (ale někdy i akutního) zdravotního problému potřeba podat více léků v určitém časovém rozestupu vždy s ohledem na aktuální příznaky.
V homeopatii není žádný lék zástupný jiným a pokud vám homeopat nedoporučí ten správný, nemůže nastat ani kýžený léčebný efekt. Bohužel mnoho lidí na homeopatii zanevře třebas ihned poté, co jim nezabere první doporučený lék a odsoudí metodu jako jeden nefunkční celek, přestože byl problém “pouze” v tom, že nedostali similimum (tedy ten správný lék).
Nutno ještě podotknout, že úspěšnost homeopatické léčby je podmíněna také tím, že daný problém musí být nejdříve homeopaticky řešitelný. Kdy tomu tak není?
Jedná se například o situaci, kdy chronická nemoc již postupila do fáze, kdy způsobila strukturální změny tkáně (jde například o osteoartrózu, degenerativní onemocnění pohybového aparátu, kdy již dojde ke ztrátě kloubní chrupavky, kterou za pomoci homeopatického léku nelze navrátit do původního stavu). Stejně tak nemůže homeopatie trvale odstranit například bolesti zad způsobené výhřezem meziobratlové ploténky, protože jde o mechanický problém. U zlomené ruky je zase nejdříve potřeba končetinu zafixovat sádrou. Homeopatický lék lze však použít v případě, kdy se kost až po zafixování správně nehojí – jedním z ních je například Symphytum officinale (lék vyrobený z kostivalu lékařského).
2. V homeopatii neexistují účinné univerzální indikace
Homeopatické léky nelze účinně předepisovat podle klinických diagnóz, což značně stěžuje využití homeopatie laikům pro domácí použití.
Na základě diagnóz jsme zvyklí indikovat léky konvenční (antibiotika, antihistaminika apod.) nebo se s takovýmto přístupem setkáme například ve fytoterapii (bylinné léčbě). Oba přístupy jsou však od homeopatie diametrálně odlišné a principy zmíněných metod nelze “míchat” dohromady.
Neexistuje jeden nejlepší homeopatický lék na konkrétní diagnózu, ale vždy jeden pro konkrétního člověka. Klinická diagnóza sice hraje svoji roli při posouzení celkové závažnosti a hloubky dané poruchy, ale ke správnému léku nás to nenavede.
Nelze si tedy položit otázku: “Jaké nejlepší homeopatikum si vzít na migrénu, bolest žaludku, hemoroidy, střevní chřipku atd.?” a podle toho si následně lék, který vás obtíží zbaví, snadno v nějakém zkráceném seznamu vyhledat.
Oproti konvenční medicíně, kde lze například u zmíněné střevní chřipky (gastroenteritidy) plošně doporučit aktivní uhlí či bezmléčnou dietu, v homeopatii je situace odlišná.
Člověku s těmito zažívacími potíži může pomoci například Arsenicum album, Phosphorus či Veratrum album (zjednodušme si to pouze na tyto 3 léky, ve skutečnosti je jich více). Účinný však jeden z nich může být pouze v případě, že je u nemocného indikovaný svými symptomy. Těmi nejsou obvyklé obecné klinické symptomy střevních chřipky, které u ní většinou mají naprosto všichni – nevolnost, zvracení, průjem, nechuť k jídlu.
Jde o to, čím se od sebe tyto léky liší a zvolit lék individuálně “na míru” pro každého člověka, protože právě na individualizaci je celá homeopatická léčba postavena.
Všechny tyto léky mají ve svém obraze kupříkladu žízeň. Například Phosphorus i Veratrum album mají sice oba velkou žízeň na studené, ale je mezi nimi byť malý, tak velice důležitý rozdíl. Je to třeba to, že Phosphorus v sobě po napití vodu chvíli udrží a „půjde to ven“, až když se voda ohřeje v žaludku, kdežto Veratrum album začne zvracet okamžitě po napití.
Arsenicum album bude zase popíjet spíše teplejší vodu a ne naráz, ale po malých doušcích. A právě tyto drobné odchylky jsou v homeopatii naprosto klíčové pro určení správného léku a je potřeba je k předpisu léku znát. Diagnóza “střevní chřipka” tedy není k předpisu účinného homeopatického léku dostačující.
Pokud se tedy chcete homeopaticky léčit sami, je potřeba nejdříve dobře znát obrazy homeopatických léků (ty doporučuji čerpat ze spolehlivých zdrojů) a vědět, jak vyhodnotit reakci na podaný lék.
3. Nedostupnost některých homeopatik
Třetí nevýhodou homeopatické léčby je to, že v homeopatii se používá poměrně velké množství léků (tzv. monokomponentů) a některé z nich u nás v ČR nejsou vůbec dostupné. Proto je potřeba je objednávat ze zahraničí.
Můžete se také dostat do situace, kdy při akutních problémech (např. horečce, střevní chřipce, angíně apod.) potřebujete některý z homeopatických léků, který lékárna nemá k dispozici ihned. Obvykle jsou lékárny schopny lék objednat buď ještě ten den či zajistit jeho dostupnost do dne dalšího. V akutních případech je ale potřeba mít lék u sebe co nejdříve a nejlepším řešením je tedy být léky předzásoben dopředu.
Ptáte se, jakými léky a v jakých potencích (ředěních) při vybavování lékárničky začít?
Seznam 50 nejčastěji používaných homeopatických léků u akutních potíží všeho druhu pro děti i dospělé najdete v závěru mé knihy, která je dostupná v tištěné verzi i jako ebook.
