Kojení je významnou součástí výživy kojence a jeho přínosy jsou v mnoha ohledech skutečně nenahraditelné. O mateřském mléku se hovoří dokonce jako o personalizované medicíně, která je svým unikátním složením ušitá přesně na míru  vašemu dítěti a jeho aktuálním potřebám. V tom lze spatřit jistou podobnost s homeopatií, kde jsou léky také vždy voleny individuálně pro každého člověka zvlášť, ať už dítě či dospělého. 

Já sama jsem se s ženami s problémy v oblasti kojení setkala ve své vlastní homeopatické praxi a tématu kojení jsem se věnovala i při psaní svojí závěrečné práce na 1. lékařské fakultě UK. V tomto článku vám tedy souhrnně předkládám informace nejen co se týče zdravotního přínosu kojení, ale i toho, jak se na problémy s kojením dívá homeopatie a jak ji v tomto ohledu efektivně využít. 

Jaké přínosy má kojení pro dítě

  • kojení má pozitivní vliv na mikrobiom (mikrobiální osídlení) dítěte
  • děti, které jsou krmeny umělým mlékem, jej vypijí větší objem, což je spojené s rychlejším přibýváním na váze převážně v podobě tuků v porovnání s dětmi, které jsou kojené a mají naopak vyšší podíl svalové hmoty. V tomto ohledu tedy kojení hraje důležitou roli i v budoucích zdravotních komplikacích v životě (1) 
  • kojení dítě chrání před vznikem potravinových alergií a před alergickými projevy v budoucnosti, snižuje riziko vzniku diabetu, chudokrevnosti, podporuje správný vývoj kostí a v budoucnu snižuje riziko osteoporózy. Dítě je díky kojení také lépe chráněno před infekcemi (konkrétně záněty hrtanu, průdušek a střevními infekcemi – průjmy) (2)

  • díky kojení je dítě chráněno také před záněty středouší. Naopak za jeden z rizikových faktorů rozvoje tohoto onemocnění se považuje používání dudlíku (3)
  • u kojených dětí také zaznamenáváme nižší výskyt diabetu, nespecifických střevních zánětů a aterosklerózy. (4) 

Jaké přínosy má kojení pro ženu

  • kojení snižuje poporodní ztráty krve, napomáhá s redukcí poporodních kil a pozitivně ovlivňuje zavinování dělohy po porodu (5)
  • dostatečným kojením lze také u kojící ženy významně omezit riziko vzniku diabetu (6) a osteoporotické zlomeniny (7)
  • některé zdroje uvádí také snížení rizika poporodní deprese.

Jak řešit problémy s kojením za pomoci homeopatie 

Vás, které aktuálně řešíte problémy s kojením, bych v prvé řadě odkázala na pomoc laktační poradkyně. I drobná rada z úst zkušené poradkyně může totiž často celé kojení zachránit a není potřeba užívat homeopatické léky vůbec žádné.

Až v případě, kdy je za problémy s kojením nějaký hlubší patologický proces, který se nezdaří odstranit například změnou techniky kojení, je na místě podání homeopatického léku.

Ani v takovém případě však neplatí, že jediným lékem, který je možné použít, je Ricinus communis (v jakémkoliv stupni ředění, tj. číslo za názvem léku), který bývá doporučován snad ve všech internetových diskuzích či brožurách jako jediný lék na problémy s laktací bez ohledu na to, co za těmito problémy stojí. 

Je třeba brát v úvahu, že homeopatie stojí na individualizaci každého z nás, je to personalizovaná medicína, která nevybírá léky podle diagnóz – v tomto případě například na hypogalakcii (nedostatečnou laktaci). 

Homeopat volí léky pro různé ženy, které mají problémy s laktací. Nastává pak tedy situace, kdy u 5 různých žen  s hypogalakcií bude indikováno 5 odlišných homeopatických léků s ohledem na jejich individuální příznaky.

Jaké léky mohou být u problémů s kojením indikované?

1) Problém je na straně ženy

Léků, které mohou být indikované u problémů s kojením na straně ženy, je celá řada. V každém případě musí být lék předepsán na celkový stav ženy, nikoliv pouze na “nedostatek mléka”. Tolik oblíbený Ricinus communis tedy ani zdaleka nepřinese efekt u každé ženy.

V Mentoring clubu na Prague College of Classical Homeopathy najdete v přednášce věnované tématu problémů s nedostatečnou laktací uvedeny léky, které můžete v této situaci využít. Je jich celá řada a patří mezi ně například (8):

  • Bryonia – tu oceníme v případech indurace prsů v kombinaci s poruchami laktace, která je buď nadměrná nebo nedostatečná. Prsa jsou zatvrdlá a pokud je přítomna i bolest, bude zhoršena sebemenším pohybem.
  • Sepie – jde o lék, který má významný vztah k problémům spojeným s těhotenstvím či poporodním obdobím. Výrazným příznakem Sepie je pocit koule (balonu, míčku) kdekoliv v těle, u potíží s laktací se tento pocit může objevit právě v prsou.

    Důležitým symptomem po porodu je také to, že žena vyžaduje sedět se zkříženýma nohama, protože po porodu se často objevuje buď reálný prolaps dělohy (pokles dělohy, kdy děloha sestupuje do pochvy či z ní vyhřezává) nebo pouze pocit prolapsu dělohy.
  • Calcarea carbonica – tento lék bude indikován buď u nedostatečné laktace nebo galaktorey (stavu, kdy se mléko tvoří a vylučuje mimo období laktace). U poruch laktace najdeme u žen, které potřebují Calcareu carbonicu, silnou bolestivost a zvětšení prsou. Objevuje se také výrazná citlivost na chlad a studené končetiny (chodidla a ruce). Může se objevit i výrazné pocení v cervikální oblasti (na zátylku). 

2) Problém je na straně dítěte

Překážka s kojením může být také na straně dítěte. V takovém případě je potřeba podat lék přímo jemu, nikoliv mamince (je to logické – když bude mít dítě horečku, také neužije lék kojící žena, ale ten, kdo je nemocný). 

V případě, že je dítě u kojení například výrazně spavé a křičí, když má být kojené, přichází v úvahu lék Borax. Zejména v tom případě, pokud se odmítání mateřského mléka zlepší poté, co dítěti maminka navlhčí ústa (protože ústa jsou horká, citlivá na vnější teplo a přisátím na bradavku se pocit horka ještě zhorší – proto dítě tak křičí).

U dětí, které potřebují Borax můžeme vidět také příznak “zhoršení pohybem dolů”. V praxi se takový symptom projevuje tak, že dítě křičí, pokud je pokládáno směrem dolů. U dětí, u kterých je indikovaný Borax můžeme také vidět historii porodu sekcí (císařským řezem). 

I v případě výběru léku pro dítě, které má problémy spojené s kojením, tedy vidíme, že lék je potřeba vybírat vždy s ohledem na celkový stav dítěte. Jedině tak může být předpis léku skutečně efektivní, “jít do hloubky”, pomoci s problematickým kojením a skutečně ozdravit organismus dítěte. 

Proč neužívat homeopatické léky na podporu kojení preventivně

Kojení je zcela přirozený proces, který není potřeba rutinně zvenčí podporovat žádnými léky (byť homeopatickými) a už vůbec ne preventivně. Pro užívání jakéhokoliv homeopatického léku by měl být vždy pádný důvod. Předčasný strach z toho, že kojení nepůjde podle našich představ, jím rozhodně není.

Co se může stát, pokud přesto budeme homeopatické léky preventivně užívat

Pojďme si takovou situaci přiblížit právě na často rutinně preventivně doporučovaném léku Ricinus communis. Jeho užívání ještě v době těhotenství či brzy po porodu má údajně zajistit bezproblémovou laktaci.

Ptáte se, proč se rutinně doporučuje právě tento lék a ještě k tomu preventivně?

Vše vyplývá z nepochopení principů homeopatické léčby a nerespektování toho, jakým způsobem se homeopatické léky předepisují. V materii medice, homeopatickém lékopise, se u obrazu léku Ricinus communis dočtete o tom, že “zvyšuje množství mléka u kojící ženy”. Bohužel toto má jedno velké ALE.

Jakýkoliv homeopatický lék musí být předepsán na základě více příznaků s ohledem na celkový stav ženy. Homeopatické léky tedy nelze s úspěchem vybírat podle jednoho příznaku – v tomto případě nedostatku mléka. Pokud není Ricinus communis u konkrétní ženy skutečně indikován více příznaky, laktaci nijak nezvýší a to v žádné výši ředění při jakémkoli schématu užívání. Jeho rutinní doporučování “na zvýšení laktace” je zcela vytržené z kontextu toho, jak se homeopatické léky předepisují tak, aby byly skutečně funkční.

A nyní se dostáváme ještě k nelogice jeho profylaktického (preventivního) užívání. To vychází z nepochopení toho, že když je to lék určený “na nedostatek mléka”, je možné jej tedy užívat preventivně s tím, že množství mléka zvýší ještě před porodem či těsně po něm a konkrétní žena pak nebude muset mít obavy z nedostatku mléka. 

Jenže zde přichází druhé ALE. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, homeopatický lék je potřeba volit vždy v závislosti na individuálních příznacích, které se u ženy, která řeší problémy s kojením, objeví. Ty však dopředu ale neznáme a tudíž nemůžeme vědět, příznaky jakého léku se v případě nedostatečné laktace objeví. Ne všechny ženy budou potřebovat Ricinus. 

Antibiotika byste dopředu jistě také neužívaly ze strachu z toho, že se u vás projeví mastitida (zánět prsu častý u kojících žen), stejně tak jako byste jistě preventivně nemazaly bradavky hojivou mastí na praskliny ještě předtím, než byste vůbec začaly kojit. Nedává to smysl, že?

Homeopatické léky mají navíc ještě jednu vlastnost. Pokud jsme na lék citlivá a budete jej užívat dopředu ve chvíli, kdy nebudete mít žádné jeho příznaky, můžete si množství mléka ještě naopak snížit. Proč? 

Je tomu tak proto, že homeopatické léky mají u citlivých jedinců schopnost vyvolat spektrum příznaků, které u nemocných léčí. Pokud má Ricinus ve svém obraze nedostatek mateřského mléka, můžete si právě tento příznak preventivním a opakovaným užíváním Ricinu navodit. Povětšinou stačí takový lék vysadit a stav se upraví, ale jistě je dobré o tomto efektu vědět a preventivního užívání Ricinu se vyhnout. 

Nejlepším řešením je tedy v případě problémů s kojením kontaktovat přímo kvalitního homeopata, kterého, stejně jako laktační poradkyni, najdete nejlépe na základě osobního doporučení. Ten pak vám doporučí lék na problémy s kojením přímo na základě vašich celkových příznaků. 

Ukázka případu z praxe

Tento případ je z června 2020. Šlo o 34 letou ženu s mastitidou (zánětem mléčné žlázy), která se nejčastěji objevuje právě v období laktace. Zde se jednalo o akutní zánět prsu, který byl doprovázen silnou bolestivostí jak při kojení, tak i k doteku. Už za 3 hodiny po podání léku byl stav této maminky výrazně lepší a nemusela proto užívat ani žádné další léky (antibiotika, antipyretika).

Zápis případu

Jednalo se o případ ženy, která byla 5 týdnů po porodu. Bolelo ji silně pravé prso, které měla výrazně horké, v noci měla horečku 38,5 °C. Ráno pak měla zvýšenou teplotu 37,9 °C, hodně se zpotila a pak už to bylo s horečkou dobré. V noci se potila nejvíce na čele. Bradavku měla ale stále úplně fialovou, pravé prso ji silně bolelo i na lehký dotek a kojení z něj bylo prakticky nemožné. V noci při horečce měla velkou žízeň na studené a sucho v ústech.

Lék

Phytolacca decandra 200C 4x 3 globule v 1 den v rozdělené dávce (3 ráno – 3 v poledne – 3 odpoledne – 3 večer)

Důvody výběru léku

Při výběru léku bylo v tomto případě nejdůležitější fialové zabarvení bradavky na prsu, kde byl zánět. Není totiž běžným příznakem u mastitidy a má proto při výběru homeopatického léku vysokou důležitost, protože individualizuje tento případ. Často se samozřejmě v důsledku zánětu objevuje začervenání či zarudnutí, ale fialové zbarvení u většiny případů mastitidy nenajdeme. Právě fialové zabarvení postižených míst je pro Phytolaccu klíčové a může se připojit i k jiné patologii, než jenom k zánětu prsu. V repertoriu existuje dokonce rubrika, která se k tomuto případu váže, a kde je Phytolacca jen jediný lék:

CHEST – INFLAMMATION – MAMMAE (MASTITIS) – DISCOLORATION, PURPLE (v překladu: hrudník – zánět – mastitida – zbarvení, fialové)

Další možností, která v tomto případě přicházela v úvahu, je lék Bryonie (která je spolu s Phytolaccou jedním z hlavních léků na zánět prsu), protože v akutních případech Bryonie najdeme velmi často žízeň doprovázenou pocitem suchosti v ústech. Jenomže Bryonie má u zánětu ložiska světle zbarvená, ne takto do fialova, což v tomto případě kontraindikuje její podání.

Reakce na lék 

Po 3 hodinách po užití léku ji prso bolelo jen trochu a nebyla to už silná řezavá bolest. Předtím vydržela z postiženého prsu kojit max. 3 minuty, nyní už kojí přes 10 minut. Dostala ještě další 3 dávky Phytolaccy a další den ráno psala, že je bolest o 95% lepší a prso bolí jen malinko, když se ho silně dotkne. V tomto zlepšeném stavu již zůstala a symptomy mastitidy zcela odezněly.

Poruchy příjmu mateřského mléka jsou také jedním z témat online kurzu Klasická homeopatie pro maminky s dětmi.

Zdroje:

(1) ČERNÁ, M., KOLLÁROVÁ J. Laktační minimum pro pediatry, 2015. [online]. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. [cit. 2021-2-28]. Dostupné z: https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/2366-laktacni-minimum-pro-pediatry.pdf

(2) GREGORA, M., ZÁKOSTELECKÁ, D., 2014. Jídelníček kojenců a malých dětí. 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-4773-6

(3) FORMÁNEK, M., JANČATOVÁ, D., ZELENÍK, K., KOMÍNEK, P., Záněty středního ucha u dětí – omyly při diagnostice a léčbě. [online]. PEDIATRIE PRO PRAXI/Pediatr. praxi. 2017; 18(1): 32–35/ [cit. 2021-2-22]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/01/07.pdf

(4) VACHEK, J., TESAŘ, V., ZAKIYANOV, O., MAXOVÁ, K. a kol.  2016. Farmakoterapie v těhotenství. 2. aktualizované vydání. Praha: Jessenius. ISBN 978-80-7345-497-5

(5) GREGORA, M., ZÁKOSTELECKÁ, D., 2014. Jídelníček kojenců a malých dětí. 3. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-4773-6

(6) GUNDERSON, E. P., LEWIS, C. E., LIN, Y., SOREL, M., GROSS, M., SIDNEY, S., JACOBS D. R., SHIKANY, J., QUESENBERRY, CH. P., Lactation Duration and Progression to Diabetes in Women Across the Childbearing Years: The 30-Year CARDIA Study. 2018 Mar 1;178(3):328-337. doi: 10.1001/jamainternmed.2017.7978. [cit. 2020-12-14]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29340577/

(7) DUAN, X., WANG, J., JIANG, X., A meta-analysis of breastfeeding and osteoporotic fracture risk in the females, 2016. 28, pages 495–503(2017). [cit. 2021-2-21]. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s00198-016-3753-x