Vzpomínáte si na své dětství, kdy byl atopik či alergik světlou vyjímkou? Dnes je situace diametrálně odlišná. Ekzémem trpí zejména malé děti a není jich rozhodně zanedbatelné procento. Spolu s tím přibývá rodičů, kteří nechtějí u svého dítětě pouze ošetřovat kůži lokálními mastičkami, ale dlouhodobě ekzém vyléčit. Proto se také řada z nich obrací na homeopatii.

Jaké možnosti homeopatie nabízí

Na mém webu v sekci “Mé případy” některé kazuistiky zaznamenávající ekzémy zcela vyléčené klasickou homeopatií můžete najít. Pokud je splněna podmínka podání správného homeopatického léku (či sekvence několika z nich), je možné se  ekzému nadobro zbavit. Je však nezbytně nutné každý případ individualizovat a vybrat lék na míru přesně podle příznaků, protože klinická diagnóza “ekzém” homeopatovi k nalezení similima (správného léku) rozhodně nestačí.

V homeopatii jde totiž mnohem více o to, čím se od sebe tito lidé v jemných odchylkách a projevech onemocnění liší, i když mají z klinického úhlu pohledu stejný zdravotní problém. Např. u člověka, který bude mít ekzém jen na dlaních, svědění bude zlepšeno jemným třením bříšky prstů a vyrážka bude mít podobu neustále se vracejících puchýřků, bude indikován lék Anagalis arvensis. 

U druhého člověka budou symptomy odpovídat léku Sulphur, protože ekzém se bude vyskytovat nejvíce v záhybech (např. podkolenních či loketních jamkách), bude nejvíce zhoršený vodou, výrazně svědit, a to hlavně v noci, a k tomu bude mít takový člověk výraznou chuť na sladká jídla a velkou žízeň na studené nápoje. 

U vyrážek v obraze léku Arnica montana je zase klíčová jejich symetrie, tzn. že na pravé i levé straně těla je kožní výsev naprosto identický. 

Homeopatických léků, které lze s úspěchem u ekzému použít, jsou doslova stovky. Existují i situace, kdy je indikován u ekzémů málo známý lék Cicuta virosa a to takové, kdy se ekzém vyskytuje hlavně ve tvářích, kde tvoří krusty a nejvíce zvláštním příznakem u takových ekzémů v obraze léku Cicuta je, že ekzém nesvědí. Přesně tak tomu bylo u této holčičky, u které se začal ekzém lepšit už 3. den po podání Cicuty 30C a pak v dalších dnech zmizel zcela.

Aktuálně je to 5 týdnů, co je ve zlepšeném stavu, takže je samozřejmě třeba ji sledovat i dlouhodobě. Nicméně na tomto případu je hezky vidět, že k tomu, aby se ekzém zlepšil, není třeba dodržovat žádná speciální doporučení (např. protikvasinkovou či jinou dietu – pokud se samozřejmě nejedná o dítě, které má zároveň diagnostikovanou např. celiakii, tam je situace zcela odlišná ), jde “jen” o to, aby dítě dostalo správný lék.

Z důvodu individualizace každého případu v homeopatii neexistuje žádné univerzální a zároveň spolehlivé doporučení ohledně toho, že co zabralo nám, pomůže i někomu dalšímu se zdánlivě podobnými problémy. Není zkrátka jeden nejlepší homeopatický lék na konkrétní nemoc, ale nejlepší lék pro konkrétního člověka.

Tomuto chlapečkovi se ekzém zlepšil zase po jiném léku než holčičce na fotce předtím a reakce byla výrazná již po měsíci, co lék v jednorázové dávce dostal.

Další z případů individuální volby homeopatického léku u 1,5 roku starého chlapečka.

Tento ekzém v podobě kruhovitých ložisek u tehdy 8 měsíčního chlapečka je stabilně zlepšený již přes 2 roky. Ekzém byl rozšířený i na obličeji a nožičkách, které jsou také čisté (psáno v dubnu 2022).

Co očekávat při homeopatické léčbě ekzému

  • pokud je podaný lék správný, lze jeho efekt očekávat v rámci dnů či týdnů. Nejde tedy o dlouhodobou léčbu, která trvá několik let a vystřídají se při ní desítky homeopatických léků. Někdy je k úplnému odstranění ekzému potřeba léků více (nikdy ne najednou), lze ale hovořit o lécích v řádů jednotek (např. 2-3)
  • nejde o to užívat homeopatický lék denně po dobu několika měsíců či let. Jde o výběr správného léku, který stačí dát buď jednorázově pouze v jeden den nebo opakovat v řádu dnů a pak reakci vyhodnotit. To, zda je podaný lék správně či nikoli, lze spolehlivě zhodnotit zhruba po měsíci. Opakovaným podáváním léku, který není správně vybraný, se může ekzém naopak dlouhodobě zhoršit.
  • pokud je ekzém prokazatelně alergického původu (a v pozadí je např. alergie na bílkovinu kravského mléka, vajíčko či nějaký druh zeleniny), nepodává se homeopatický lék po snězení alergenu pro okamžitou úlevu a zamezení alergického projevu. Cílem homeopatie je dlouhodobě odstranit nejen projevy ekzému na kůži, ale také celkovou přecitlivělost organismu ke konkrétní složce stravy. Zjednodušeně řečeno je cílem dosažení stavu, kdy je dítě či dospělý bez vyrážky a nemusí držet žádné z eliminačních diet, protože zmizí i celková přecitlivělost k tomu, co ekzém vyvolává či zhoršuje. Jeden takový případ si můžete přečíst tady.
  • přestože vaše dítě trápí ekzém, nejde se při předpisu léku zaměřovat pouze na něj. Je absolutně nezbytné vzít v úvahu i všechny další potíže, které dítě má, ať už se týkají jeho fyzických potíží (např. problémy s přibíráním na váze, zvracení mateřského mléka, růstové bolesti, koliky, průjmy), tak i jeho psychiky a hlubších úrovní (např. záchvaty vzteku, emoční přecitlivělost, strachy, časté noční buzení). Aby se dalo hovořit o skutečně úspěšné homeopatické terapii ekzému, je vždy nezbytně nutné po podání léku sledovat nejen projevy nepříjemné vyrážky, ale i vše ostatní.

Pokud totiž jakýkoliv zdravotní problém zmizí (ať už po léčbě konvenční či homeopatické), neznamená to ještě automaticky, že se zdraví celkově zlepšilo. Důležité je, co se s ním z dlouhodobého hlediska děje poté. 

Problémem totiž je, když se kožní problémy pouze potlačují

Každý z nás má mimo fyzickou stránku také tu emoční a mentální. Tyto jednotlivé úrovně mají své vlastní „orgány“, které jsou pro naši existenci a zdravé fungování různě důležité. Blíže to ukazuje tato tabulka (1):Vidíme, že pro fyzickou rovinu je nejdůležitější mozek a jeho patologie (např. epilepsie, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc) jsou pro život mnohem více ohrožující a omezující než onemocnění kůže, která je z hlediska závažnosti onemocnění úplně dole (např. atopický ekzém, kopřivka či bradavice). 

Toto je samozřejmě řečeno ve zjednodušené formě, protože existují patologie kůže, které jsou velmi vážné (např. rakovina kůže) a pro organismus více ohrožující než onemocnění mozku. Pokud si ale tuto problematiku zjednodušíme pro základní účely tohoto článku, lze říci, že čím je patologie v těle hlouběji, tím více omezení do života nemocného přináší. 

Na emocionální rovině jsou zase nejzávažnějším problémem sebevražedné deprese, nejméně nespokojenost. Na té duševní je nejhlubší patologií úplné zmatení mysli, tou nejméně závažnou pak roztržitost. 

Výše uvedená hierarchická posloupnost je v homeopatické praxi naprosto esenciální, protože její znalost umožňuje v dlouhodobém horizontu několika měsíců či let posoudit, kam se naše zdraví v rámci terapie ubírá. Zda směrem k celkové regeneraci a ozdravení, nebo opačným směrem k degeneraci a rozvratu. 

Pokud se totiž ekzém pouze potlačí lokální mastí (ať už s obsahem kortikoidů, domácí zinkovou či bylinnou), hrozí pak rozvoj hlubších problémů. U ekzematiků to bývá často alergie či astma. Obecně vzato platí, že i po následném potlačení alergie či astmatu se objevují problémy opět hlubší (ty, ke kterým jsme geneticky predisponovaní), a mohou se přesunout z roviny fyzické na tu emoční.

Jinými slovy, pokud se ve fázi rozvinutého astmatu dále pokračuje s potlačováním problémů, nemoc za čas změní své těžiště a zasáhne v závislosti na vrozené genetické predispozici opět hlubší struktury organismu. Objeví se například deprese, které již zasahují emoční rovinu, jež je opět hlubší než ta fyzická.

Taková patologie je z pohledu celkového fungování v životě ještě více omezující a bolestná. Astma s sebou samozřejmě přináší rizika spojená s dušností, u depresí však hrozí situace mnohem horší a takový člověk je v životě limitován mnohem více, protože často ztrácí chuť vůbec žít. 

Když si do níže uvedené tabulky zakreslíme postupný vývoj zdravotního stavu člověka, kterému se v dětství potlačil ekzém, následně se objevilo astma a v dospělosti deprese, vypadá takový vývoj schematicky takto: 


Ekzém, který se zprvu projeví na kůži, je demonstrací narušení vitální síly organismu, a pokud se za pomoci mastičky bez léčby jeho skutečné příčiny pouze potlačí, nemoc v organismu zůstává, jen se po vymizení z úrovně kůže projeví v jiné podobě na hlubších úrovních prostřednictvím onemocnění dýchacích cest formou astmatu či alergie.

Tento jev, kdy se u ekzematiků často po letech rozvíjí astma či alergie, je v konvenční medicíně velice dobře známý a začleněný do klinické praxe, přestože pro něj oficiálně neexistuje žádné vysvětlení. V homeopatii se takový vývoj potíží vysvětluje právě fenoménem potlačení. 

Princip objevení se hlubších potíží po potlačující léčbě potvrzuje například observační longitudinální studie, která proběhla na homeopatické klinice v italském městě Lucca, podle jejíchž předběžných výsledků se zdá, že dětští pacienti s atopickou dermatitidou léčenou naopak homeopaticky (nedochází tedy k potlačení, ale ke skutečnému vyléčení) mají nižší tendenci k zachování atopické dermatitidy a rozvoji astmatu a alergické rinitidy (rýmy) v dospělosti.

Vliv potlačení lze pozorovat i v mnoha dalších obměnách v závislosti na individuálně vrozených predispozicích, které se vlivem potlačení stanou aktivními (o tomto fenoménu hovoří například i epigenetika). To samé platí například pro vypálené bradavice a následné objevení se či zhoršení nespavosti, pro opakované potlačování močových infekcí antibiotiky a rozvoje úzkostí nebo pro potlačení zažívacích problémů, které vyústí v noční děsy či poruchy pozornosti.

Tyto souvislosti však nejsou jediné možné, stejně jako se rozvoj hlubších potíží neobjevuje hned ze dne na den. Všechny ale plynou z toho, že tělo zachovává výše uvedenou hierarchii orgánů, a pokud se potíže v horizontu měsíců či let přesouvají z méně důležitých orgánů do hlubších struktur a částí organismu, nevede konkrétní terapie k regeneraci zdraví, ale zcela opačným směrem, k jeho rozvratu do stavu většího chaosu. 

Je třeba také zmínit, že potlačení lze dosáhnout i za pomoci přirozených terapií nebo podomácku vyrobených přípravků, pokud není léčba cílená na skutečnou příčinu. Neplatí, že když ekzém potlačíme domácí zinkovou či bylinnou mastičkou, je výsledný efekt odlišný od použití kortikoidů. Domácí mast je k tělu sice šetrnější, ale vliv na organismus a rozvoj hlubších potíží to může mít velice podobný. Obojím se totiž jen potlačí lokální příznaky viditelné na kůži. 

Proto se také v počátcích homeopatické léčby, dokud se nedostaví pozitivní reakce na lék, doporučuje promazávat suchý ekzém pouze přípravky, které postiženou kůži promašťují, ale nijak nepotlačují projevy výsevu nepříjemné vyrážky. Lze tedy použít například čisté bambucké máslo, kokosový olej či arganový olej.

Potlačení se dá dosáhnout i za použití homeopatických léků v případě, že nejsou předepisovány tak, jak by se mělo. Tedy pouze lokálně, když se u kožních potíží předpisy soustředí pouze na vyrážku jako takovou a její specifické projevy bez ohledu na celkový stav dítěte či dospělého.

Pokud se tedy např. dítě s nočními děsy a ekzémem bude léčit cestou homeopatie a po lokálně předepsaném léku se zlepší jen ekzém, ale zhorší se spánek, došlo pouze k potlačení ekzému, nikoliv jeho skutečnému vyléčení (stejnému, jako je možné dosáhnout za pomoci lokálních mastí, ať už bylinných, zinkových či s obsahem kortikoidů).

Aby se tedy dalo hovořit o skutečném zlepšení zdraví, je třeba posuzovat jej komplexně a dlouhodobě s ohledem na lidskou bytost jako jeden funkční celek a léčba musí probíhat v souladu se zákonitostmi, které jsou z homeopatické praxe známé. Jedině jejich dodržováním je možné člověka komplexně ozdravit, jít naproti skutečnému uzdravení, zamezit rozvoji hlubších problémů a ve finále také významně zlepšit kvalitu života.

Použité zdroje:

1. VITHOULKAS, G. Homeopatická věda. Praha: Alternativa, 1997. ISBN 80-85993-35- X, s. 40 (upraveno)