Léto je období jako stvořené pro neduhy spojené s poštípáním, pobodáním či pokousáním hmyzem. Skvělou pomocí nám v těchto situacích může být i homeopatie. 

Reakce těla na tyto situace mají celou řadu podob. Po hmyzím útoku se může objevit pouze mírné začervenání, pocit pálení, svědění či bolest, se kterými si náš imunitní systém poradí sám i bez podání jakéhokoliv léku, ať už konvenčního (například antihistaminik) nebo toho homeopatického. Tělu je potřeba nechat pouze čas, aby se uzdravilo vlastními silami. 

Obezřetný je naopak potřeba být u alergiků. Například pobodání včelou nemusí být nijak nebezpečné u člověka, který k jejímu jedu není výrazně citlivý. Pokud jde však o alergika, může účinkem včelího jedu vzniknout životu nebezpečný stav – anafylaktický šok.

Ten se projevuje například dušností, otokem, poklesem krevního tlaku či poruchou vědomí. Zde nutno podotknout, že alergie se může objevit i kdykoliv během života a první alergická reakce může překvapit i dospělého.

Rizikové také je, pokud dostaneme žihadlo přímo do úst či do jazyka (například při vypití nápoje, kam se včela dostane). Hrozí totiž otok a riziko udušení. Zde je na místě okamžitě volat rychlou záchranou službu na čísle 155.

Pokud jde o včelu medonosnou, s jejímž bodnutím se u nás v České republice potkáme nejčastěji, ta zanechává v ráně své žihadlo napojené na jedovou žlázu. To má háčky bránící jeho zpětnému vytažení, díky čemuž může jed do rány vytékat, přestože včela již odletí (a následně kvůli svému poranění umírá). Čím dříve se tedy žihadlo vyndá, tím lépe. Žihadlo je ideální vyškrábnout nehtem a nevyndávat jej pinzetou, protože tím si člověk do rány vymáčkne i zbytek jedu. Místo vpichu je ještě možné dezinfikovat. 

Pokud je to potřeba, můžete poté sáhnout i pro lék do homeopatické lékárničky. 

Základní pravidla použití homeopatie u pobodání hmyzem

  1. Lék podejte pouze v případě, že je to skutečně potřeba a organismus si s hmyzím útokem neporadí vlastními silami.
  2. Vybírejte vždy pouze 1 lék, ne kombinaci více najednou. Toto je základní pravidlo celé homeopatie. Těžko se pak hodnotí, který lék působí, který nikoli, u jakého léku podat jinou potenci (ředění), protože předchozí byla moc nízká atp.
  3. Nedržte se rutinních předpisů ve stylu: “Pokud dostaneš žihadlo, vezmi si Apis. V případě klíštěte zase Ledum.” Takto homeopatie nefunguje. Je postavena na striktní individualizaci pacientů (co člověk, to jiný lék i v případě stejné diagnózy).
  4. V případě laického domácího použití homeopatických léků sáhněte maximálně po ředění 30C (C znamená centesimální. Někdy se používá také značení Ch – “cé há” jako centesimální Hahnemannovo).
  5. Pokud jde o dávkování léku, v akutních případech homeopatie zabírá při správnosti výběru léku velmi rychle. Tzn. můžete podat jednu dávku (3-5 globulí léku) například po půl hodině a pokud do 2-3 hodin neuvidíte sebemenší efekt (například snížení bolestivosti či zarudnutí nebo otoku), lék pravděpodobně není správně zvolený nebo jde o nedostatečnou, nízkou potenci.

4 nejčastěji indikované homeopatické léky u hmyzího bodnutí

Rubrika v homeopatickém repertoriu, která se váže k situacím, kdy dojde k rozvoji příznaků v důsledku pobodání hmyzem, se jmenuje:

SKIN – STINGS of insects (v překladu: KŮŽE – BODNUTÍ hmyzem). Zde najdete hlavní léky nejčastěji indikované v takové situaci. Patří mězi ně:

  1. Apis mellifica 

    Apis mellifica bývá často rutinně doporučován u včelího bodnutí z toho důvodu, že jde o lék vyrobený právě z jedu včely medonosné. Takový předpis však není homeopatický, ale tzv. izopatický (zjednodušeně řečeno – “čím ses zkazil, tím se i naprav”).

    V homeopatii jde o to najít lék, který svým obrazem pokrývá individuální reakci člověka, který se se včelím jedem setká a rozvinou se u něj patologické příznaky. Zdaleka ne všichni lidé po bodnutí hmyzem vyprodukují obraz Apis. Pokud někdo potřebuje na základě svých příznaků například lék Ledum a dostane Apis, nebude u něj mít Apis požadovaný efekt.

    U Apisu vidíme vodnatý otok s pálivou, bodavou/píchavou bolestí, která se zmírní aplikací studeného obkladu. Otok bude horký citlivý na dotek (citlivost k doteku sdílí Apis také s lékem Arnica montana, ale ta nemá v obraze tento druh vodnatého otoku ani píchavé bolesti a zlepšení studenými obklady).

    Kůže má u Apisu lesklý, transparentní a voskový vzhled.
  2. Ledum palustre

    Jedná se o lék, který se někdy doporučuje jako prevence před pobodáním hmyzem, ale nikdy nebylo prokázáno, že by tento lék způsoboval jakýkoli “odpuzující efekt”.

    V případě pobodání hmyzem je pro Ledum typické, že postižené místo je oteklé a chladné nebo je stejně teplé jako okolní kůže (toto je hlavní rozdíl od léku Apis, který cítí v otoku naopak teplo).

    U léku Ledum také vidíme zlepšení ledovým obkladem (např. zmraženou zeleninou z mrazáku), kdežto u Apisu stačí obklad studený.
  3. Carbolicum acidum

    Tento lék je podobný Apisu, protože bolesti přichází náhle, jsou pálivé a píchavé. Oba dva léky také mohou být indikovány u anafylaktického šoku, pokud souhlasí symptomatologický obraz. U tohoto léku je celkový stav doprovázený slabostí s tendencí na omdlení.

    Pro Carbolicum acidum je klíčová také zesílená čichová senzitivita tj. citlivost k pachům, která se může připojit k jakýmkoli příznakům včetně situací, kdy je potřeba u poštípání hmyzem sáhnout po homeopatickém léku.
  4. Belladona 

    Klíčové pro tento lék je velmi výrazné zarudnutí, horkost a pulzování v postižením místě. Belladona je také zhoršena otřesy (například chůzí).

Jak vypadá předpis léku v praxi

Pro ukázku mám pro vás jeden případ poštípání hmyzem. Šlo o 39 letou ženu.

Sobota 11.6.2022

Informace, které jsem měla od ní k dispozici:

“Ve čtvrtek mě něco kouslo do stehna. Měla jsem tam menší 3 cm flek a do rána se mi z toho udělal takový obrovský flek (foto “před lékem” je z pátku 10.6.). Je to horké, svědí to a když jdu, bolí to. Kolem místa kousnutí je to takové tvrdé, tam, kde je ta bílá oblast. Stále se to zvětšuje.”

Užívala pouze homeopatický lék v potenci 30C po hodině 2 globule. Po 3 hodinách bylo místo méně teplé a méně červené.

Lék tedy brala dále ve stejném dávkování, do večera otok zesvětlal, byl méně horký.

Neděle 12.6.2022

Flek dále bledne, pořád to svědí, místo je mírně teplé, ale vizuálně mnohem lepší, chůze už jí nevadí (foto “po léku” je právě z neděle 12.6.). Lék vysazen.

Pondělí 13.6.2022

Noha je již normálně teplá, místo nesvědí, velký červený kruh zmizel, zůstal už jen ten přímo v místě kousnutí. 

Od té doby se tyto potíže nevrátily.

Ptáte se, jaký lék dostala?

Belladonu. Právě ta má ve svém obraze jako klíčové náhlost objevení se příznaků, zarudnutí, pocit horkosti a zhoršení otřesy (chůzí). 

Přeji vám, ať vás podobná příhoda nepotká. Předejít jí můžete repelentem, ideálně nějakým s netoxickým složením, který vašemu zdraví nijak neublíží. Podívat se můžete třeba po tom od značek Wooden Spoon či Badger.