Stává se, že homeopatie bývá zaměňována za jiné terapeutické přístupy. Už několikrát jsem slyšela nebo četla věty jako: “Jó, homeopatika, ty jsou super, já bylinkám věřím!”

Homeopatie však není bylinná léčba a je třeba ji od bylinkářství i ostatních metod odlišovat. S jakými nejčastějšími záměnami homeopatie za jiné terapie jsem se setkala?

1. Fytoterapie (bylinkářství, herbalismus)

Byliny jsou sice jedním ze zdrojů pro výrobu homeopatických léků, ale obě dvě metody, jak homeopatie, tak bylinkářství, stojí na zcela odlišných principech.

Z bylinek známe třeba koniklec, který v homeopatických materiích medikách najdeme pod názvem Pulsatilla. Z kulčiby se zase vyrábí lék Nux vomica, z heřmánku Chamomilla, z bezu černého homeopatický lék Sambucus nigra.

Nelze však zjednodušeně říci, že stejné účinky, jako má bylina v materiální podobě, bude mít i ve formě homeopatického léku.

Jaké jsou rozdíly mezi homeopatií a bylinnou léčbou?

  • Fytoterapie, která zahrnuje širokou škálu způsobů použití bylin od mastí přes nálevy či odvary až ke koupelím, využívá pro výrobu svých preparátů rostlinné zdroje.

    Toto má s homeopatií společné, protože i mnoho substancí pro výrobu homeopatických léků je rostlinného původu, avšak zdaleka ne všechny. Substance pro výrobu homeopatických léků pochází také ze zdrojů například minerálních či živočišných.
  • Herbalismus využívá při předpisech léčebných prostředků zcela jiné principy než homeopatie – byliny kromě účinných látek dodávají organismu i celé spektrum určitých vitamínů, minerálů či stopových prvků.

    Homeopatické léky přímo do těla žádné látky nedodávají, působí  na nemateriální bioenergetické úrovni a stimulují náš obranný mechanismus k tomu, aby uvedl tělo ze stavu nemoci (nerovnováhy) zpět do rovnovážného stavu, tedy zdraví.

    Jinými slovy, homeopatické léky dosud neznámým způsobem podporují naše tělo v procesu samouzdravení. 

2. Schüsslerovy (tkáňové, buněčné, minerální) soli

Za homeopatické léky bývají zaměňovány také Schüsslerovy soli. Je tomu tak částečně proto, že jejich objevitel Dr. Wilhelm Schüssler byl i homeopat a vycházel z původních myšlenek Dr. Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie.

Přestože si jsou obě metody na první pohled podobné, obě při předpisech svých preparátů využívají jiných principů. Homeopatika i Schüsslerovy soli se od sebe liší také ve výrobním procesu, ale tak je tomu pouze u některých výrobců, například u firmy Biomineral. Firma DHU vyrábí homeopatika i Schüsslerovy totožným způsobem.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi homeopatiky a Schüsslerovými solemi?

  • Schüsslerovy soli jsou biochemické preparáty,  které přímo do tělesných buněk doplňují deficitní minerály (či stopové prvky), případně si kladou za cíl podpořit jejich vstřebávání ze stravy.

    Oproti tomu homeopatické léky jsou bioinformační prostředky, které v těle podporují samoozdravý proces a následné nastolení rovnováhy na úrovni mentální, emoční i fyzické.
  • U Schüsslerových solí nenastává počáteční zhoršení, které je často důležitou součástí reakce na homeopatický lék.
  • Schüsslerovy soli se spolu mohou vzájemně kombinovat, v homeopatii se používá pouze 1 lék samostatně v souladu se základním pravidlem předpisů homeopatik “podobné se léčí podobným”.

Mohou se homeopatické léky a Schüsslerovy vzájemně ovlivňovat?

Odpověď na tuto otázku nelze na základě současného vědeckého poznání o vlivu naředěných substancí na náš organismus spolehlivě zodpovědět, protože mechanismus jejich účinku není dosud přesně znám.

Navíc se zpětně nedá udělat pokus, kdy by se jednomu a tomu stejnému člověku dal dohromady homeopatický lék i Schüsslerova sůl, vyhodnotila by se reakce a tento pokus by se u jednoho a toho samého člověka zopakoval znovu, jen by se mu samostatně dala jenom Schüsslerova sůl či homeopatický lék.

Nelze se totiž vrátit v čase zpět a provést stejný pokus za naprosto totožných podmínek.

Nejspolehlivější je tedy používat buď jedno (Schüsslerovy soli) nebo druhé (homeopatické léky). Při kombinaci obojího může být totiž problém s vyhodnocením toho, co zapůsobilo a jak se případně zařídit s dávkováním (či volbou potence v případě homeopatik) dále.

3. Bachovy květové esence

Tuto metodu založil Dr. Edward Bach, který se věnoval i homeopatii. Některé zdroje uvádí, že “Bachovky” jsou určitý druh homeopatie, ale tyto dva přístupy jsou od sebe diametrálně odlišné.

V čem se Bachovy květové esence liší od homeopatie?

  • Předpisy Bachových esencích jsou založeny na tom, že nemoc je primárně způsobená nesouladem psychiky a fyzického těla. Každá esence je potom spojena s konkrétní lidskou emocí.

    Oproti tomu homeopatický lék je předepisován vždy na základě celého spektra příznaků z roviny emoční (emoce), mentální (myšlenky) a fyzické (naše fyzické “materiální” tělo). 
  • Homeopatických léků se v praxi používají stovky, květových rostlinných esencí je dohromady 38 plus jedna tzv. krizová esence.
  • Bachovy esence se pro vyrovnání konkrétní emocionální situace spolu mohou vzájemně kombinovat, homeopatické léky se v souladu s Organonem (zakládající knihy homeopatie, kterou napsal Samuel Hahnemann) kombinovat nemají, protože je pak velmi obtížné zhodnotit reakci na jednotlivé léky a zařídit se potom podle toho dále s dalším doporučením. 
  • Bachovy květové esence se vyrábí pouze z rostlinných zdrojů (například z řepíku, zeměžluči, čekanky, vřesu, růže). Oproti tomu substance pro výrobu homeopatických léků pochází i z jiných zdrojů, například minerálních či živočišných.
  • U Bachový esencí také chybí doporučení ohledně vyhýbání se kofeinu, mentolu či jiným potenciálně antidotujícím látkám, jako je tomu u homeopatických léků.