Lék Ricinus communis je nejčastěji doporučovaným homeopatickým lékem při problémech s laktací. Zároveň o něm v řadě brožur či na internetu koluje celá řada nepravd. Na 3 z nich se v tomto článku podrobně podíváme. Které to jsou?
- Ricinus communis je nejlepší lék na podporu tvorby mateřského mléka
- Ricinus communis v ředění 5C laktaci podporuje, v potenci 30C naopak laktaci zastavuje
- Ricinus communis podporuje laktaci, ale rozvíjí se po něm deprese
A teď podrobněji.
1. Ricinus communis je nejlepší lék na podporu tvorby mateřského mléka
Ricinus communis bývá doporučován jako univerzálně nejlepší lék na podporu laktace bez ohledu na to, co za těmito problémy stojí. Jeho užívání ještě v době těhotenství či brzy po porodu má údajně zajistit bezproblémovou tvorbu mateřského mléka.
Bohužel takové plošné doporučování tohoto léku vyplývá z nepochopení principů homeopatické léčby a nerespektování toho, jakým způsobem se homeopatické léky předepisují.
V materii medice, homeopatickém lékopise, se u obrazu léku Ricinus communis dočtete o tom, že “zvyšuje množství mléka u kojící ženy”. Toto má však jedno velké ALE.
Aby jakýkoliv homeopatický lék skutečně fungoval, musí být předepsán na základě více příznaků s ohledem na celkový stav ženy.
Homeopatické léky tedy nelze s úspěchem vybírat podle jednoho separovaného symptomu – v tomto případě nedostatku mléka.
Pokud není Ricinus communis u konkrétní ženy skutečně indikován, laktaci nijak nezvýší a to v žádné výši ředění (číslo za názvem léku) při jakémkoli schématu užívání. Jeho rutinní doporučování “na zvýšení laktace” je zcela vytržené z kontextu toho, jak se homeopatické léky předepisují tak, aby byly skutečně funkční.
Vás, které aktuálně řešíte problémy s kojením, bych v prvé řadě odkázala na pomoc laktační poradkyně. I drobná rada z úst zkušené poradkyně může totiž často celé kojení zachránit a není potřeba užívat homeopatické léky vůbec žádné.
Až v případě, kdy za problémy s kojením stojí nějaký hlubší patologický proces, který se nezdaří odstranit například změnou techniky kojení, je na místě podání homeopatického léku, který pro vás na základě vašich individuálních a celkových příznaků (tedy fyzických i psychických) zvolí zkušený homeopat přímo “na míru”.
2. Ricinus communis v ředění 5 C laktaci podporuje, potence 30 C ji naopak zastavuje
Volba potence (ředění) žádného homeopatického léku neovlivňuje to, co má lék ve výsledku udělat – tedy zda nějaký proces podpořit či naopak zastavit.
Pokud jde o Ricinus, ten může být indikovaný například u ženy, která trpí nedostatečnou laktací v kombinaci s vyčerpáním a průjmy či zvracením, které ztrátě mateřského mléka mohou předcházet.
Když taková žena užije s cílem laktaci zvýšit Ricinus v potenci 5C (která je velmi nízká), laktace se zlepší, protože lék je správně zvolený, ale pravděpodobně na velmi krátkou dobu, například na 1-2 dny. Pokud již není pozitivní odezva na opakované užití léku v potenci 5C, je třeba ředění zvýšit – například na 30C (tato potence se řadí stále do nízkých potencí, ale je zároveň silnější než 5C).
V takovém případě se tedy laktace opět zvýší a pozitivní efekt může vydržet déle (například 3-4 dny). Jestliže se poté laktace opět sníží, je možné potenci Ricinu zvýšit ještě více a zvolit silnější ředění 200C (které je opět vyšší než 30C).
Z tohoto příkladu je možné vidět, že využití síly jednotlivých potencí homeopatických léků tedy nevychází z toho, že by odlišné potence vykazovaly zcela opačné výsledky (zástava či podpora laktace). V případě, že je Ricinus správný lék, lze zjednodušeně říci, že čím vyšší potenci léku zvolíme, tím výraznější vliv na laktaci bude mít.
Nutno také dodat, že správný homeopatický lék v jakémkoliv stupni ředění nemůže laktaci zastavit už jen z principu toho, jakým způsobem homeopatie funguje a co je jejím cílem. Správně zvoleným homeopatickým lékem totiž nelze potlačit něco, co je pro ženské tělo v danou chvíli zcela přirozené.
V případě, že je zachována poptávka po mateřském mléku, tedy není možné správným lékem uměle zastavit proces laktace, protože právě pravidelná stimulace prsu, ať už odstříkáním nebo přikládáním dítěte, ovlivňuje, zda se mléko ženě tvoří či nikoli.
Může však nastat také situace, kdy je možné i homeopatickým lékem (v jakékoliv potenci) u kojící ženy nežádoucím způsobem laktaci zastavit či snížit. Toho lze docílit nesprávně zvoleným lékem, nikoliv similimem (lékem dobře vybraným).
Podobným příkladem u žen je i menstruace. Tu u zdravé ženy není možné správným homeopatickým lékem zastavit, protože jde o zcela fyziologický jev. Může ale dojít k tomu, že špatně vybraný homeopatický lék menstruaci skutečně potlačí a žena krvácet přestane. V takovém případě ale nelze mluvit o úspěchu, stejně jako v případě, kdy špatně zvolený lék potlačí laktaci.
Cíleně zastavit laktaci žádoucím způsobem lze za pomoci homeopatie v případech, kdy dítě již mléko odmítá, ale jeho produkce přesto zůstává zachována či například u nemocí, které doprovází tzv. hyperprolaktinemie (zvýšená hladina prolaktinu v krvi, který řídí produkci mateřského mléka).
Zde jde totiž o patologické, nikoliv fyziologické stavy. I tady opět platí, že nelze rutinně použít jakýkoliv homeopatický lék, ale je potřeba jej vybrat na základě celkového zdravotního stavu.
3. Ricinus communis podporuje laktaci, ale rozvíjí se po něm deprese
Doporučení, že Ricinus může být prospěšný při tvorbě mateřského mléka, bývává někdy doplněno také upozorněním, že zároveň spouští deprese. Opravdu hrozí toto nebezpečí?
Většinou se při podání špatného homeopatického léku nestane vůbec nic, protože lék nijak nerezonuje s organismem – tzn. u ženy, která užije Ricinus a nebude k němu citlivá (lék u ní nebude indikovaný svými příznaky), se nezlepší laktace, ani se nezhorší psychika.
Může ale nastat i situace, kdy lék zdánlivě na laktaci zabere, ale stav ženy se celkově zhorší.
Toho můžeme být svědky, pokud má nedostatečná laktace nějakou hlubší příčinu, ale žena nedostane správný lék, který působí “do hloubky”, ale předpis léku je cílen pouze na nedostatečnou laktaci bez ohledu na to, co za ní stojí.
Dále cituji přímo z článku Petra Zachariáše, který se tomuto tématu věnuje:
“Problémy s laktací mohou mít různé příčiny (hormonální, psychické, metabolické, mechanické nebo se mohou rozvinout jako následek prodělané infekce, dehydratace, úrazu, šoku, prochlazení atd.), ale nikdy nejsou jen lokálním problémem. Velmi zjednodušeně se dá říci, že organismus si z nějakého důvodu dostatečnou produkci mléka “nemůže dovolit”.
Může se jednat např. o situaci, kdy je žena anemická (chudokrevná) či během porodu nebo krátce po něm ztratí větší množství tekutin, než je její organismus schopen tolerovat (např. v důsledku krvácení, pocení či silných průjmů). V takovém případě je pro organismus jakákoliv další ztráta tělesných tekutin riziková.
To tělo samozřejmě ví a snaží se chránit samo sebe, jak nejlépe umí, tím, že vytvoří symptomy, které další ztrátu tekutin zcela znemožní. Nevytvoří jen problém s laktací, ale komplex dalších symptomů, které homeopat musí nalézt a spojit si je dohromady, aby byl schopen identifikovat chorobný stav v celé šíři.
Jedině tak je totiž možné nalézt lék, který bude mít skutečně hluboký a dlouhodobý léčebný efekt na pacientův organismus.
Pokud se budeme držet tohoto příkladu, můžeme říci, že silné průjmy na začátku (ztráta tělesných tekutin) vyčerpají organismus (vyvedou jej z rovnováhy), a ten pak podnikne protiopatření (symptomy), jejichž cílem bude zabránit dalším ztrátám tekutin odkudkoliv, tedy i prostřednictvím kojení.
Může se např. rozvinout stav, kdy kromě ztráty produkce mléka homeopat zjistí, že se žena přestala potit, i když je jí horko, ale povrch těla je neobvykle studený.
Pokud se k tomu objeví např. strach či úzkost večer, když je tma, zejména při zavírání očí, a homeopat potvrdí, že rozvoji celého stavu předcházela právě velká ztráta tekutin, např. ve formě silného průjmu, lék který doporučí, bude Camphora. Nedává jej “na laktaci”, ale na celkový stav, jehož součástí jsou problémy s nedostatkem mléka.
Když taková žena dostane namísto Camphory lék Ricinus (a ten neodpovídá celkovému stavu), bude tento lék v některých případech stimulovat mléčné žlázy k tvorbě mléka a tím donutí organismus “pustit” mléko.
Ten na to ale není v dané chvíli připraven (naopak se tomu snaží bránit skrze sníženou či pozastavenou laktaci), protože ví, že další ztráta tekutin, by vedla k zásadnímu oslabení organismu a tím k rozvoji vážnějších (hlubších) problémů.
Pokud jej tedy něco donutí “pustit mléko” bez toho, aniž by došlo zároveň ke zlepšení celkového stavu, vyčerpá kojení organismus ještě více a ten se “přepne” na jinou úroveň zdraví.
V této chvíli má maminka mléko, ale organismus má mnohem nižší úroveň zdraví (vitality), což jde ruku v ruce s celkovým zhoršením a objevením se nových symptomů v úplně jiných oblastech, např. podrážděnost, nespavost, úzkosti, ztráta chuti do života atd.
Tyto nové symptomy nejsou ve skutečnosti novou chorobou, ale pouze hlubším projevem vyčerpání, ke kterému přispěla další ztráta tělesných tekutin, na kterou organismus v dané chvíli nebyl připraven, a ke které jej přinutil špatně vybraný a tím pádem negativně působící homeopatický lék.
A právě vzhledem k jiné povaze nových symptomů je tak těžké si je spojit či dát do souvislosti s podáním léku “na laktaci”, zejména pro někoho, kdo není s tímto mechanismem obeznámen.
Žena bude jednoduše řečeno jen více dehydratovaná, což povede ke zhoršení únavy a celkového stavu. Bude mít sice mléko pro své dítě, ale celkově ji nebude lépe.” (1)
Poruchy příjmu mateřského mléka jsou také jedním z témat online kurzu Klasická homeopatie pro maminky s dětmi.
